Mgr. Jana Němcová
Co se asi dětem honilo hlavou 1. září? …Nikoho neznám! Jak to vypadá uvnitř školy? S kým budu sedět v lavici? Unesu tašku? Poznám nové kamarády? Zvládnu to tu bez maminky?
Myslím si, že se dětem tyto obavy brzy rozplynuly… Do školy se těší, jména nových kamarádů už znají, pomalu se učí školním dovednostem, sebeobsluze, práci ve skupině i tvořit a plnit zadání samostatně. V učení dětem pomáhá pohádkový skřítek Vítek, který děti překvapuje úkoly. Stejně tak se jmenuje i pracovní sešit, s kterým děti ve škole tvoří, učí se, poznávají nové věci.
Naše škola je veliká a je toho v ní moc k prozkoumání…třeba zookoutek, cvičná kuchyňka, keramická dílna. A co teprve zahrada plná úkrytů, cestiček, stromů a keřů? Všude se dá objevit něco nového. Dětem se líbí v tělocvičně, venku na hřišti a to nejen při volné hře, ale i při hodinách tělocviku, kdy cvičíme s náčiním i na nářadí, hrajeme hry s pravidly. Umět dodržovat pravidla, respektovat druhého, počkat, neskákat do řeči…to je někdy obtížné, ale pro život důležité. I tomu se učíme.
Důležitá pro dítě je i domácí příprava, povídání si s rodiči o škole, kamarádech, zážitcích, přáních, úspěchu, ale i o tom, když se něco nepodaří. A my si přejeme, aby se dětem dařilo, zažily úspěch a škola byla pro ně inspirací.