Den plný objevů aneb když se nám uzdraví Dešťová víla

Žáci 3. B se za ní vydali k nedaleké řece, která protéká naším městem. Po dnech, kdy se uzdravovala, byla opět plná energie a radosti a s nadšením nás přivítala. Jako malou pozornost za její odvolanou akci nám přinesla něco na zub. 

Cesta ubíhala lehce a my si cestu zpříjemnili malou hrou – počítali jsme auta, která na nás zatroubila. Každé zatroubení vykouzlilo úsměv, výskot a dodalo nám pocit, že jsme součástí světa kolem nás.

Když jsme dorazili k řece, otevřel se před námi klidný, jemně bublající, živý přírodní prostor. Slunce se odráželo na hladině a jemný vánek nesl vůni vody. Jen z dálky jsme trochu vnímali šum projíždějících aut. Pustili jsme se do objevování – měřili jsme hloubku i šířku řeky, sledovali směr jejího toku a snažili se porozumět jejímu tichému, ale neustálému pohybu. Někteří tak důkladně, že odešli s mokrou nožkou. Vlastně jsme si i procvičovali matematiku, prvouku u vody.

S velkou pozorností jsme pozorovali život kolem i přímo v řece. Na březích se zelenaly různé rostliny a procházeli se tu krásně vybarvení kačeři se svými družkami. Voda ukrývala drobné živočichy, kteří se mihotali mezi kamínky, a občas jsme zahlédli i věci, které do řeky nepatří. Opatrně jsme odebrali několik vzorků, abychom je mohli později prozkoumat a dozvědět se o tomto ekosystému ještě víc. Mezi úlovky jsme měli škebličky, chrostíky, potápníky.

Celý den se nesl v jemném a dobrodružném duchu. Bylo to nejen poznávání přírody, přemýšlení, jak naše odhady prověřit, ale i společné sdílení radosti a klidu v duchu přírody. Slunečný den u Ploučnice se tak stal malým příběhem, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.