Mgr. Iveta Honzejková
Páteční počasí proměnilo květnové dopoledne v horkou výheň. Slunce pálilo s intenzitou rovníkového léta. Ve třídě 3.B i venku se vzduch tetelil jako nad skutečnou africkou savanou.
Právě do divokých tanzanských plání se dnes vydala výprava našich malých badatelů.
Cesta za poznáním však nebyla jednoduchá. Vstupenkou do afrického světa se stala tajemná šifra. Děti nad ní chvíli soustředěně hloubaly, než se jim podařilo odemknout téma celého dne. Jakmile tajemství odhalily, probudila se v nich přirozená zvídavost. Pomocí badatelské metody rybí kosti si začaly společně klást otázky a mapovat, co všechno o pakoních vědí a co chtějí zjistit.
Přesun do nitra divočiny proběhl prostřednictvím krátkého dokumentu o migraci pakoňů. Děti se zatajeným dechem sledovaly dechberoucí, hlučnou a nebezpečnou migraci zvířat, která každoročně křižují Afriku. Mohutná stáda zanechala hluboký dojem. S encyklopediemi a knihami v rukách se pak proměnily ve skutečné vědce. Bedlivě listovaly stránkami, vyhledávaly fakta a sbíraly jednotlivé střípky. Každý nalezený útržek informací byl jako vzácný kamínek do mozaiky.
Všechny tyto vědomosti pak děti přetavily do vlastních naučných tabulí. Aby byl zážitek kompletní, zapojily i ruce. Z modelíny pod jejich prsty ožila stáda pakoňů. V závěru dne přišla chvíle hrdosti. Společně jsme celou práci vyhodnotili a malí badatelé s jiskrou v očích odprezentovali své hotové práce.
Když čas vypršel, nastal čas návratu domů. Děti odcházely unavené horkem, ale s pomyslnými batůžky plnými nových informací a s hřejivou radostí z dobře vykonané práce. Byl to další přínosný den, který nám otevřel daleké obzory a seznámil nás s dalším významným africkým živočichem.