Špičákovské básnění

Proč byl vůbec tento úkol zadán? Odpověď je jednoduchá: Mluví se o tom, že děti málo čtou, hůře pracují s mateřským jazykem a neznají významy slov.

Jak to tedy dopadlo u nás na Špičáku? – Věřte mi, není to vůbec špatné. Sešly se básničky více či méně zdařilé, ale psané s humorem, chutí a zápalem. Mezi nejlepšími veršotepci se umístily třídy 8. C, 7. C a 8. A. Náměty básniček byly různé. Nejčastěji zaznívala tematika počasí, branného dne, přírody, života ve škole a kamarádství. Vyhodnotit nejlepší práce nebylo snadné. Myslím si však, že zvítězili všichni ti, kteří se chopili tužek a papírů, pustili se do básnění s odhodláním a poskládali slova do veršů a slok. Pokud si v zápalu tvorby děti stihly uvědomit, že čeština má spoustu krásných slov, svůj rytmus a melodii (je tedy taky vlastně cool), mělo básnění v rámci branného dne svůj smysl.