Trosečníci z 5. B

Hned první den pobytu obdrželi letenku na let s leteckou společností – Troufalý severočeský nízkonákladový cestovní institut. Na palubě je přivítala příjemná letuška. Letadlo vzlétlo, ale po pár minutách ztroskotalo. Po pádu letadla bylo pět raněných, které museli trosečníci ošetřit.

Cestovní institut zanechal trosečníkům zprávu v Morseově abecedě. Zde se dozvěděli, jakou část letadla v troskách musí najít, aby získali zásoby letadla, hlavně potraviny.

Druhý den si vyrobili kompas, zorientovali mapu a podle mapy se jim podařilo zásoby najít. Naučili se střílet z luku a šípu a mohli si opatřit další potravu.

První dny byly deštivé. Bylo potřeba postavit provizorní přístřešky a ty byly hned podrobeny testu nepromokavosti.

Záchrana však byla zatím v nedohlednu. Vydali jsme se na Ořešník – horu vysokou 800 m. Cestou jsme se brodili potokem plným obrovských balvanů. Někteří trosečníci zde smočili boty, někteří se zmáčeli celí. Na vrcholu jsme se rozhlédli do krajiny a „chytili“ jsme mobilní signál. Jakub komunikoval se záchranáři – sdělil jim naši polohu, počet trosečníků, počet raněných a stav potravin. Záchranáři nám doporučili vrátit se do Hejnic

Večer bylo třeba záchranářům ještě zpřesnit identifikaci jednotlivců. Děti šly po svíčkách do hlubokého sklepa, kde se podepsaly na tabuli a získaly další jídlo v podobě sušenky.

Další den jsme se rozdělili na dvě skupiny. Počasí nám přálo. Pomocí křesadla jsme rozdělali oheň a uvařili jsme si v kotlíku polévku. Byli jsme již vyhladovělí, takže nezbyla ani kapka. Moc nám chutnala.

Věděli jsme, že záchranáři již nejsou daleko. Z vlastních těl jsme na louce vytvořili písmena SOS a čekali na přílet vrtulníku.

Po setkání se záchranáři jsme překonali lanové překážky a prošli údolím smrti, kde bylo mnoho dravých zvířat. Procházeli jsme územím se zavázanýma očima a bez mluvení. Všem se to podařilo!

Naše třída byla zachráněna!

Děti strávily 5 dnů plných pohybu, dobrodružství, prohloubily si přírodovědné znalosti, naučily se spolupracovat a řešit krizové situace.

Všem se v Hejnicích líbilo, ale „všude dobře, doma nejlíp“.