5. B na „Barevné planetě“

Hned po příjezdu jsme se seznámili s celým areálem a připravili jsme se na cestu kolem světa.

V úterý nás cesta zavedla do Himalájí. Zdolali jsme nejvyšší vrchol Mount Everest (Dračí vrch). Cesta nebyla jednoduchá. Zastihla nás sněhová bouře, ze které nás vyvedli zkušení horští vůdci. V mlze jsme se museli navázat různými druhy uzlů. Ze „střechy světa“, kde mnozí překonali svůj strach, nás čekal nádherný výhled do kraje. Pod námi, jako na dlani, ležel Liberec a v dáli vyčníval Ještěd.

Největší úspěch u dětí měla Čína. Tu jsme prozkoumali ve středu dopoledne. Nahlédli jsme do života zdejších lidí a jejich tradic, naučili se mluvit jejich jazykem, ochutnali jsme různé čaje a jedli hůlkami.

Odpoledne jsme strávili v Brazílii. Přiblížili jsme si život amazonských domorodců, pracovali jsme na plantážích s kakaovými boby a zjistili jsme, odkud se bere čokoláda. Na terč jsme stříleli šipky z foukaček.

Ve čtvrtek jsme navštívili protinožce. Poznali jsme rozlehlou Austrálii, s Aboridžinci – původními obyvateli jsme si zahráli na jejich tradiční hudební nástroj didgeridoo, vyrobili si jejich dorozumívací nástroj a házeli bumerangem.

Poslední cesta nás zavedla do Afriky, do míst, kde žijí Zuluové. Naučili jsme se mluvit jejich jazykem, kreslili jsme blátem a stejně jako je nás chránila vrstva bláta před ostrými slunečními paprsky a dotěrným hmyzem.

Cestování po světě nás stálo mnoho sil. Ale bylo to fajn. V pátek dopoledne jsme ještě zavzpomínali, kde všude jsme cestovali a v poledne rychle na vlak a domů.

S překonáváním překážek nám pomáhaly lektorky Věrka a Eliška a velký kamarád pan Floki (floukí) – moc hodný pejsek.

Děkuji také panu učiteli Novákovi – budoucímu třídnímu a paní učitelce Vyletělové, bez kterých by tuto cestu nebylo možné uskutečnit.