Přežijí?

Patří k nim i naše chování vůči přírodě. Aby se nejen ohroženým druhům, ale i lidem dobře žilo a dýchalo. Takových zvířat i rostlin je mnoho. My jsme se v 1. B ve spolupráci se slovenským amatérským fotografem panem Daliborem Křivánkem začali věnovat tematické výuce, která potrvá po celý letošní kalendářní rok. Každý měsíc si vezmeme jedno zvířátko, které sám v Africe nafotil a foto dal do svého kalendáře. Kalendář obsahuje 12 fotografií velmi ohrožených afrických savců. K fotografii máme komentář, zajímavosti i vyprávění jak fotka vznikla. V jednom dni se budeme snažit zvíře poznávat, hledat možnosti jeho ochrany, dozvídat se o něm zajímavosti i způsob jeho života apod.

V pondělí jsme začali ohroženou Hyenou žíhanou. Úvodní křížovkou jsme zjistili název celé tematické výuky, následovala myšlenková mapa, kde žáci nacházeli slova související se životem na planetě. Poté dostali kartičky s několika živočichy a měli z nich vybrat ty, kteří si myslí, že jsou na pokraji vyhynutí. I tento úkol zvládli, některá zvířata jsme si dovysvětlili. Poté jsme si ukázali dnešní zvířátko - hyenu žíhanou. Krásnou fotografii s vyprávěním o jejím vzniku nám paní učitelka ukázala na velikém kalendáři. Následovali informace o tomto zvířeti – kde žije, jak loví, čím se živí, jak je veliké, jakou má sílu a proč ho některé africké kmeny stále využívají k přípravě různých lektvarů či proč se tvrdí, že je špinavá. Všichni žáci se změřili a zvážili, aby věděli, kdo z nich se hyeně nejvíce přiblíží. Ve třídě bylo však poměrně hodně hyen pohublých. Z vyprávění jsme se dověděli, že síla tří hyen se rovná síle jednoho lva. Ukázali jsme si jak loví nebo krade ulovenou zvěř ostatním predátorům. Poté žáci dostali kartičky se lvem a hyenou a měli za úkol je rozdělit podle síly. Následovala odpočinková hodina, kdy jsme si poslechli hlas hyeny – zvláštně se směje a my jsme se smáli rovněž. Hyenu jsme si nakreslili. V závěru vyučování jsme zvládli vše zopakovat, napsat společnou životabáseň, z vlastních těl jsme poskládali slovo hyena, pověděli jsme si, co my můžeme udělat pro její záchranu. Posledním bodem byla názorová škála na dnešní výuku. Všichni bychom rádi jeli do Afriky a pozorovali ji v přirozeném prostředí bez jejího ohrožení. Už víme, že vůbec není ošklivá, jak se říká a k přežití potřebuje pomoc nás všech.